„Geodézie je rozmanitá — propojuje terén, technologie i praxi.“
- Co vás přivedlo ke studiu důlního měřictví a geodézie na HGF VŠB-TUO a proč jste si vybral právě tento obor?
Už na střední škole jsem studoval geodézii a kartografii. Na geodézii mě od začátku bavila její rozmanitost — spojení práce v terénu, technologií a praktického využití výsledků. Pokračování ve studiu proto bylo pro mě přirozenou volbou.
Co si však mnoho lidí neuvědomuje, je to, že obor Důlní měřictví zahrnuje nejen geodetické znalosti, ale i široký základ důlních předmětů. Absolvent tak získá výrazně širší rozhled a více možností do budoucna. Právě tato kombinace mě přesvědčila, že důlní měřictví je pro mě správná cesta.
Silná vzpomínka na studium: lidé, atmosféra a samostatnost
- Na co ze studia na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TUO vzpomínáte nejčastěji — co vám dalo nejvíc do praxe?
Nejčastěji vzpomínám na úžasné vyučující, kteří se nikdy nebrali příliš vážně a dokázali vytvořit přátelskou atmosféru. Byli to výborní odborníci i skvělí lidé a dodnes na ně rád vzpomínám. Samozřejmě nemohu zapomenout ani na dámy ze studijního oddělení — těším se, až pojedu kolem, že se zastavím a půjdu všechny pozdravit.
Do praxe mi studium dalo hlavně samostatnost. Protože jsem obor studoval víceméně sám, jako jediný důlní měřič v ročníku, naučil jsem se řešit problémy vlastními silami a důvěřovat výsledkům své práce. Klient často přesně neví, co geodet dělá — ví jen, že ho potřebuje. Proto považuji za klíčovou vlastnost dobrého geodeta sebevědomí a schopnost rychle a efektivně řešit problémy pod časovým tlakem.
Cesta z Ostravy do Austrálie: dlouhodobý plán i vytrvalost
- Jak vedla vaše profesní cesta z Ostravy až do Austrálie? Byl to plán, nebo spíš souhra příležitostí?
Za ty roky se z toho stal docela zajímavý příběh. Už během studia jsem pracoval ve Švédsku v režimu FIFO (Fly In–Fly Out) a podílel se na výstavbě metra ve Stockholmu, zatímco jsem dokončoval diplomovou práci. Věděl jsem, že chci získat zkušenosti v zahraničí.
Během studia jsme probírali ložiska nerostných surovin a prakticky u každé komodity se opakovaně zmiňovala Austrálie. To mě přivedlo k myšlence zkusit právě australský trh. Dva roky před státnicemi jsem oslovil dva důlní měřiče na východním pobřeží, kteří mi poradili, kam se hlásit. První pokusy zůstaly bez odpovědi, ale po dokončení studia jsem to zkusil znovu — a tehdy jsem dostal dvě pracovní nabídky.
Byl to tedy dlouhodobý a promyšlený plán, i když cesta nebyla vždy jednoduchá. Velkou motivací pro mě byla podpora pedagogů z HGF VŠB-TUO, kteří mi po celou dobu drželi palce.
Od zlata přes odkaliště až k plné geodetické podpoře lomu
- Na jakých projektech dnes pracujete a v čem je práce geodeta / důlního měřiče v Austrálii specifická?
Začínal jsem jako geodet v povrchovém zlatém dole. Následně jsem pracoval na výstavbě odkaliště pro podzemní zlatý a měděný důl a dnes mám na starosti kompletní geodetickou podporu povrchového lomu, přičemž podle potřeby pomáhám i v podzemí.
Moje práce zahrnuje například gyroteodolitové usměrňování, práci s drony (fotogrammetrie i LiDAR skenování), tvorbu mapových podkladů, vytyčování, plánování, konzultace, výpočty kubatur nebo práci s GPS řízenými stroji, jako jsou bagry, dozery a grejdry.
Specifikem práce v Austrálii je režim FIFO (Fly-In Fly-Out). Pracuji systémem 8 dní práce a 6 dní volna. Doly jsou často velmi izolované — nejbližší menší město může být vzdálené i osm hodin jízdy po nezpevněných cestách — takže nejefektivnějším způsobem dopravy je letadlo.
Co ze školy používá každý den: od fotogrammetrie po mechaniku hornin
- Využíváte ve své současné práci znalosti a dovednosti získané během studia na HGF VŠB-TUO? Pokud ano — které konkrétně?
Ano, velmi často. Ve své každodenní práci využívám znalosti z fotogrammetrie, geodetických výpočtů, teorie chyb a vyrovnávacích výpočtů, důlního měřictví, inženýrské geodézie, mechaniky hornin, měření deformací nebo plánování těžby.
Silný technický základ, který studium na HGF VŠB-TUO poskytuje, mi umožňuje rychle se adaptovat na nové technologie a samostatně řešit komplexní úkoly.
Překvapení z Austrálie: titul i lidská otevřenost
- Co vás na práci v zahraničí nejvíce překvapilo — odborně i lidsky?
Odborně mě překvapilo, že v Austrálii neexistuje klasický inženýrský titul z geodézie, takže formálně patřím mezi nejvýše vzdělané specialisty v týmu — i když se stále mám co učit.
Lidsky mě překvapila otevřenost a přátelskost lidí. Pracovní prostředí je velmi podpůrné a kolegové jsou ochotní si navzájem pomáhat.
Vzkaz studentům: myslete ve velkém a hledejte příležitosti
- Jakou radu byste dal současným studentům nebo uchazečům o studium na HGF VŠB-TUO, kteří by chtěli pracovat v mezinárodním prostředí?
I když je hornictví v našem regionu omezenější, ve světě existuje obrovské množství příležitostí — například v Africe, Kanadě, Austrálii, Papui-Nové Guineji, ve Švédsku nebo v Jižní Americe.
Moje rada je nebát se myslet ve velkém, být odvážný a aktivně hledat příležitosti. Dobrý technický základ, jazykové schopnosti a ochota neustále se učit, mohou otevřít dveře prakticky kdekoliv na světě.
Bonus: rychlé otázky na závěr
Terén nebo kancelář? Terén.
Nejzajímavější místo, kde jste díky práci měřil / mapoval? Dalgaranga underground gold mine v Západní Austrálii.
Technologie, bez které si dnes svou práci neumíte představit? Drony (fotogrammetrie a LiDAR).
Co vás Austrálie naučila profesně nejvíc? Austrálie mě profesně posunula ke strategickému myšlení, práci v odlehlých podmínkách, využívání moderních technologií v praxi a k praktickému přístupu při řešení problémů.
Největší rozdíl mezi prací na Slovensku a v Austrálii? Zatímco na Slovensku je geodet často vnímaný jako podpora, v Austrálii je plnohodnotným partnerem při plánování a realizaci projektů. Rozdíl vidím hlavně v možnostech profesního růstu a v tom, jak intenzivně se využívají moderní technologie.
Jedna dovednost, kterou by měl mít každý student geodézie? Vynalézavost.
HGF VŠB-TUO třemi slovy? Podpora, Vzdělání, Tradice.
Děkujeme Marošovi Siberu za jeho čas pro tento rozhovor.