Generel rozvoje VŠB-TUO 2021+

Generel řeší rozvoj kampusu VŠB-TUO v úrovni urbanistické koncepce. Definuje hlavní zásady funkčního a provozního členění areálu s vazbou na okolí, jako je rozvoj vybraných složek v území (doprava, inženýrské sítě, energetika, voda, zeleň, atd.). Předmětem řešení generelu není návrh konkrétních staveb, ale podmínky a regulativy pro jejich řešení. Nezahrnuje jen organizaci prostoru, ale sleduje i časová hlediska rozvoje areálu. Zajišťuje optimalizaci využití nemovitého majetku, vazby na dokumenty územního plánování, je podkladem pro plán investičních aktivit.

Infrastruktura univerzity

Naše univerzita je výjimečná svou uceleností. Její velká část se nachází na jednom místě – v kampusu Poruba. Rozsáhlý vysokoškolský areál se začal budovat před více než 50 lety, má rozlohu 35,5 ha a stále se rozrůstá. Celý porubský kampus je rozdělen na několik zón: vzdělávací, vědeckovýzkumnou a na podpůrnou infrastrukturu, vysokoškolské koleje, menzu a sportovní zařízení.

Nejvyšší stavbou porubského kampusu je budova rektorátu, ve které také sídlí Fakulta strojní, Fakulta materiálově-technologická a Hornicko-geologická  fakulta. Na rektorát navazuje dalších 15 budov s učebnami, laboratořemi, posluchárnami, univerzitní knihovnou a aulou s Centrem informačních služeb. Fakulta elektrotechniky a informatiky má nově postavenou samostatnou budovu.  Všechny tyto objekty jsou v dobrém stavu a mají zatepleny fasády a střechy.  

V deseti samostatných budovách jsou umístěny Vysokoškolské ústavy (IT4Innovations, Výzkumné energetické centrum, Centrum nanotechnologií, Centrum energetických jednotek pro využití netradičních zdrojů energie a Institut environmentálních technologií) a Celoškolská pracoviště (Centrum podpory inovací, Centrum pokročilých inovačních technologií).

Za posledních 15 let se jen do staveb zainvestovalo 3,6 mld. Kč, přičemž nejvýznamnějšími stavebními investicemi byla nová budova Fakulty elektrotechniky a informatiky, budova IT4Innovation, Nová aula a Centrum informačních technologií.

Kampus je vnímám jako městečko, veřejný prostor se studenty a zaměstnanci. Podle dlouhodobé vize současného vedení univerzity se postupně stane „živou laboratoří“. Jde o to, jak se nám podaří tyto věci skloubit dohromady. Náš areál by se mohl stát Smart Campusem. Tedy kampusem, který umí využívat data a poznatky poskytované digitálními a jinými IT technologiemi. Koncept umožní zlepšení provozu, další akademický rozvoj i zvýšení kvality života studentů a  zaměstnanců. Tzv. chytrá řešení souvisejí také s životním prostředím, optimalizací dopravy a parkování, osvětlením či odpady. Mají ale také například spojitost se zavedením 5G sítě nebo aplikací energetiky 4.0.

Podklady pro zpracování generelu

Základním podkladem jsou přehledná data zpracovaná ve formě tabulek zahrnující stávající informace o fakultách, budovách, počtech zaměstnanců a studentů a představy o vývoji těchto dat do roku 2030. Součástí tohoto podkladu jsou i mapová data znázorňující lokaci stávajících budov v rámci statutárního města Ostravy a doporučení MŠMT o určení plošných potřeb, o vztahu mezi plochami a prostory, plochou zastavěnou a plochou pozemku, výměra pro ubytování a stravování apod.

Připravovaný generel musí i v případě jeho modifikace podle aktuálních finančních možností dlouhodobě splňovat tyto požadavky:

1.zajištění prostorových kapacit pro takový rozsah výuky, který odpovídá

   cílům v oblasti vzdělávání,  

2. zajištění prostorových požadavků pro realizaci cílů v oblasti vědy a výzkumu, 

3. finanční udržitelnost prostorových kapacit,

4. naplnění třetí role univerzity.

Generel rozvoje bude obsahovat kapitoly, které budou popisovat historii a současnost univerzity, pasportizaci a rozvojovou studii s výkresovou dokumentací a fotodokumentací. Byl vytvořen časový harmonogram zpracování, projednání a schválení GR.

Pracovní skupina, která připravuje GR, má dva týmy:

Odborný tým, který se zabývá koncepcí rozvoje univerzity, tj. urbanisticko-architektonickými možnostmi řešení kampusu, využitím území, energetikou, environmentem, vodním hospodářstvím, dopravní a technickou infrastrukturou, statickou dopravou, bezpečností, IS, smart technologiemi, zelení, třetí rolí univerzity, BIM, FM, PR, atd.
Tým konzultantů, kde jsou zástupci jednotlivých fakult, celoškolských pracovišť a ústavů, kteří předkládají návrhy svých rozvojových aktivit, u kterých se předpokládá, že se promítnou do Generelu rozvoje. Dále se budou vyjadřovat k jednotlivým zpracovávaným kapitolám generelu. 

Ohlédnutí za rozvojovými aktivitami 2019

V jedné části kampusu byly vybudovány nové laboratoře CPIT-TL1 za 74 mil. Kč sloužící zejména pro výuku studentů fakult materiálově technologické a strojní. Nové výukové zázemí umožní simulovat pro studenty reálné podmínky ve výrobním provozu.

V jiné části kampusu postupně vznikala významná stavba – budova Testbed CPI TL3 za 165 mil Kč. Ta je koncipovaná jako živá, vývojově výuková laboratoř, kde bude možné nalézt „chytrou továrnu“ budoucnosti s výrobní linkou propojenou s tzv. digitálním dvojčetem. Součástí budou i laboratorní plochy umožňující modelování a testování systémů moderních automobilů, autonomních dopravníků, a také energetických toků. V budově budou dokonce moci bydlet lidé v tzv. pozorovacích bytech. Jejich život tam bude vědecky sledován 24 hodin denně. Tato stavba bude dokončena v nejbližší době.

Významnou investicí v roce 2019 byla rekonstrukce a zateplení některých pavilonů Fakulty bezpečnostního inženýrství. Zkvalitnily se tím výukové prostory a vznikly i nové specializované učebny za 144 mil Kč.

Neustále pokračujeme v postupné rekonstrukci kolejí, což oceňují zejména studenti, kterým se zvyšuje komfort bydlení.

V roce 2019 bylo rozhodnuto o rekonstrukci Menzy 5. V nejbližší době nás čeká zahájení prací na vnějším opláštění. Po dobu 3 měsíců bude budova uzavřena, aby mohla být postupně vyměněna okna a dveře a objekt zateplen. Tím bude budova připravena na rekonstrukci interiéru menzy, která bude provedena v následujících letech.

K zásadním rozhodnutím roku 2019 ve vztahu k dalšímu rozvoji univerzity patří přesunutí Ekonomické fakulty do porubského kampusu. Stavba nové budovy Ekonomické fakulty by měla být zahájena v roce 2021 a počítáme, že se v ní poprvé začne vyučovat v letním semestru 2022/2023. Původní projekt jsme rozšířili o podzemní parkoviště.  Mezi novou budovou “ekonomky” a „kruhovkou“ je navrženo příjemné místo pro odpočinek a vzájemné setkávání, tzv. studentské náměstí.

Rozvojové aktivity univerzity v období 2021+

Do budoucna má naše univerzita další rozvojové záměry, které jsou podmíněny získáním finančních zdrojů. 

V areálu Planetária Ostrava se připravuje přeměna objektu „Okál“ na moderní vzdělávací centrum s gastronomickými službami i pro veřejnost. Nový objekt se bude jmenovat „MOON“ a spolu s Planetáriem vytvoří velmi zajímavý komplex. Dokumentace návrhu stavby „Moon“ je již zpracována.

Centrum průmyslového designu (CPD) bude úzce propojeno s novým oborem Průmyslového designu. Najde své zázemí v 2. np budovy K, tedy pod spojovacím krčkem k menze. Aktuálně jsme ve fázi zpracování projektové dokumentace.

Starou budovu menzy nacházející se v blízkosti kolejí bychom chtěli využít pro vznik uceleného Centra robotiky pod záštitou Fakulty strojní. Počítáme ale také s možností využití pro jiné fakulty univerzity, jako je např. obor Průmyslová robotika Fakulty elektrotechniky a informatiky. V současné době je zpracována studie.

V kampusu VŠB-TUO má následně vzniknout také multioborové vědecké zázemí pro vývoj metod a technologií pro zajištění surovinové nezávislosti, energetické soběstačnosti a bezpečnosti pro energetiku 21. století, tzv. Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET). Jedna část této významné investice se bude nacházet za IET (CEETe), druhá (CEET) za budovou Fakulty elektrotechniky a informatiky. Toto nové centrum bude významně spojovat aktivity výzkumných center celé univerzity. V současné době je ve fázi zpracování projektové dokumentace.

Závěr

Naše univerzita je a chce být kvalitní moderní technickou univerzitou. Má celou řadu špičkových aktivit v hlavních oblastech své činnosti v oblasti vzdělávání a oblasti vědeckovýzkumné. V obou případech se zaměřuje na suroviny, energetiku, ekologii, informační technologie, nové materiály, konstrukce a technologie, bezpečnostní výzkum, strojírenství, řízení, rozhodování a modelování ekonomických a finančních procesů. VŠB-TUO dnes patří mezi významná vědecko-výzkumná pracoviště v České republice a je důležitou součástí rozvoje a inovačních aktivit Moravskoslezského kraje. Pokud chceme rozvíjet univerzitu a zvyšovat její atraktivitu, musíme souběžně budovat i její zázemí a infrastrukturu.

Text: Doc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc., prorektor pro rozvoj a investiční výstavbu

Foto: Archiv VŠB-TUO