Kampus

BUDOVA A – Rektorát

Budova A – Rektorát je hlavním objektem univerzitního areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava vystavěným v letech 1966–1973. Nad hlavním vstupem do budovy je umístěn reliéf Prométheus – Rozmach vědy, techniky a civilizace sochaře V. Gajdy, před budovou sousoší Lidé od sochaře O. Zoubka. 

V 1. podlaží budovy Rektorátu se nachází hlavní vrátnice, podatelna, pokladna, kartové centrum, kopírovací centrum, studijní oddělení FS, HGF a FMMI a zázemí technickohospodářských zaměstnanců univerzity. V 2. podlaží je umístěna výstavní galerie, jejíž část je vyhrazena portrétům úspěšných studentů - sportovců univerzity, v její těsné blízkosti je umístěna galerie rektorů. Kromě bufetu a klidové části pro studenty se zde nachází děkanát HGF, FMMI a kanceláře dalších útvarů univerzity. V 3. podlaží je umístěno zázemí vedení univerzity, nachází se zde kanceláře rektora, prorektorů, kvestora, personálního a právního útvaru a děkanát FS. V 4. – 11. podlaží budovy jsou situovány pracovny vedoucích a vědecko-pedagogických pracovníků jednotlivých kateder a institutů FS, FMMI a HGF. V suterénu budovy jsou umístěny pomocné a skladové místnosti, registratury jednotlivých pracovišť a celoškolská spisovna univerzity. Budova A – rektorátu je propojena s dalšími pavilony univerzitního areálu.

BUDOVA B

Jednopatrová budova pavilonu B vystavěna jako součást univerzitního areálu v letech 1966–1973. V 1. podlaží se nachází provozní místnosti a spojovací chodba mezi budovami A – Rektorátem a budovou C – pavilonem kruhových poslucháren, v 2. podlaží jsou umístěny posluchárny, Poradenské centrum a PhD Akademie.

BUDOVA C – PAVILON KRUHOVÝCH POSLUCHÁREN

Budova C – Pavilon kruhových poslucháren patří k dominantním budovám univerzitního areálu. Pavilon byl navržen architektkou Milenou Vitoulovou a postaven v letech 1966–1973.

V 1. podlaží budovy je umístěna vrátnice, bufet a prodejna papírenských potřeb, v 2. podlaží budovy se nachází pět poslucháren pro téměř 200 posluchačů, které jsou sestaveny do sbíhajících se segmentů sdružených v kruhové ploše, zázemí pro pedagogy a kancelář Studentské komory Akademického senátu VŠB-TU Ostrava. Budova C je s budovou A – Rektorátem spojena chodbou v suterénu a také traktem tzv. malých poslucháren umístěných v budově B.

Budovy kolejí A a B

Třináctipatrové výškové budovy kolejí A a B, umístěné v areálu univerzitního kampusu VŠB-TUO v Ostravě-Porubě, patří k nejstarším ubytovacím zařízením porubských kolejí. Budova B s objektem menzy a společenskými místnostmi byla dána do provozu v roce 1967, budova A v roce 1968.  V letech 2010–2011 prošly obě budovy velkými rekonstrukčními změnami.

Koleje A a B poskytují ubytování v celkem 21 patrech, 345 buňkách pro 1722 studentů. Jednu buňku tvoří dva pokoje, jeden dvoulůžkový a jeden třílůžkový. Tyto dva pokoje mají společné sociální zařízení a chodbičku s lednicí. Kuchyňka vybavená vařičem, rychlovarnými konvicemi a mikrovlnnou troubou je vždy společná pro celé patro. V budově B se také nachází dvě hotelová patra, která nabízí vyšší standard moderně vybaveného hotelu GARNI*** s kapacitou 83 lůžek. V přízemí budovy B se nachází ubytovací kancelář, jejíž pracovníci zajišťují veškeré administrativní činnosti týkající se ubytování studentů na kolejích v Ostravě-Porubě.

Budova NM (Nová Menza)

Budova tak zvané Nové menzy byla postavena a uvedena do provozu v roce 1988 z důvodů nedostatečné kapacity původní menzy, která sloužila od konce roku 1968 v areálu kolejí VŠB v Ostravě-Porubě. Před budovou je umístěna pískovcová socha Tvář se slzou, kterou v roce 2007 vytvořil L. Řezníček. V budově menzy se kromě jídelny situované v 2. podlaží nachází také Snack Bar v 1. podlaží. Pro společenské události jsou k dispozici salonky v 1. a 3. podlaží. Budova menzy je od roku 2002 propojena spojovacím mostem s pavilonem K.

Budova Ústřední knihovny

V budově knihovny, dokončené v roce 1991, sídlí Ústřední knihovna VŠB-TUO. Knihovního fond ÚK VŠB-TUO představuje asi 380 tisíc knihovních jednotek). Část knižního fondu (především publikace vydané před rokem 1990) je umístěna ve skladištích knihovny. Většina knih, pořízených po roce 1990, je volně přístupná na regálech v odděleních ÚK VŠB-TUO přístupných veřejnosti. Součástí knihovního fondu jsou také knihy a časopisy z původní rektorátní knihovny VŠB v Příbrami. Tento historický fond obsahuje staré tisky (knihy vydané do roku 1800 včetně). V budově NK je umístěno výpůjční oddělení a studovna. Knihovna zde má i sklady a kanceláře pracovníků, část prostor je využívána také pro výuku a potřeby fakult. V 1. podlaží budovy je umístěno výpůjční oddělení a studovna, za vrátnicí je prodejna skript. V hale v 2. podlaží budovy NK je tzv. Kioskový pavilon, který je ve správě CIT. Spojovací chodby v 2. podlaží spojují budovu NK s budovou NA (Nová Aula) a pavilonem D vedoucím k hlavní budově A – Rektorátu.

Budova CPIT (Centrum pokročilých inovačních technologií)

Budova technologického pavilonu CPIT byla postavena v letech 2007–2008 společně s budovou CPIT II (Centrum podpory inovací). Posláním CPIT je vědecko-výzkumná činnost zaměřená na spolupráci s aplikační sférou, podporu inovačních řetězců a transfer technologií v oblastech výzkumu a vývoje odpovídající technickému zaměření VŠB-TUO.

Vlastní činnost CPIT je orientovaná na řešení výzkumných a vývojových projektů v oblasti své působnosti, spolupráci s fakultami a pracovišti VŠB-TUO, jinými vysokými školami a jejich pracovišti, s vědeckými institucemi a dalšími organizacemi v ČR a v zahraničí, spolupráci na vzdělávací činnosti při uskutečňování bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů.

Budovy VEC I-III (Výzkumné energetické centrum)

Výzkumné energetické centrum vzniklo v roce 1999 na základě projektu Využití energetických zdrojů v rámci programu Posílení výzkumu na vysokých školách. Od roku 2002 je vysokoškolským ústavem. Náplní jeho činnosti je výzkum a vývoj zejména v oblasti spalování a zplyňování tuhých paliv, zejména biomasy, obecně oblast modernizace zařízení, efektivní energetiky a jejích environmentálních vlivů. Další významnou činností je zkoušení kotlů a spalovacích zařízení a to jak ve vlastní zkušebně, tak u provozovatele. Součástí VEC je akreditovaná zkušební laboratoř č. 1166.3 pro měření tepelně-technických veličin. VEC využívá pro svou činnost tři budovy. VEC I vznikla zásadní rekonstrukcí objektu garáží. V současnosti slouží zejména jako sídlo vedoucích pracovníků. Ve zdejší učebně probíhá také pravidelná výuka a v zadní části objektu se nachází laboratoř a menší zkušebna s velínem, který je využíván jako operátorské stanoviště pro jednotku zplyňovače umístěnou na krytém dvorku.  VEC II byla postavena v průběhu roku 2005 a její velkou část zaujímá zkušebna energetických zařízení. V roce 2012 byla realizována přístavba VEC III, které disponuje zkušebnou o rozloze 620 m².

Budova Fakulty elektrotechniky a informatiky

Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI) dříve žádné vlastní zázemí neměla, a tak byla její pracoviště rozmístěna v šestnácti různých objektech rozrůstajícího se porubského kampusu. Vedení univerzity a fakulty proto chtělo vytvořit atraktivní a moderní objekt, který bude komplexně řešený jak z pohledu exteriéru, tak z pohledu interiéru. Budova FEI má tvar písmene U a najdete v ní jak jednotlivé katedry, tak i děkanát, učebny, přednáškové sály i studijní oddělení. V krčku budovy se nachází lehké a těžké laboratoře. V podzemním podlaží se nachází garáže pro dvacet vozidel a je v nich prostor i pro jízdní kola. Pro studijní účely je studentům k dispozici i střecha, kde najdou fotovoltaické články, solární panely a jiné přenosové technologie. V pátém patře je krom jedné katedry také děkanát. Součástí výstavby FEI je i dislokovaná laboratoř automatizovaného dopravního centra.

Budova superpočítače

Budova Národního superpočítačového centra IT4Innovations byla dokončena v roce 2014, kompletně má být hotova v roce 2015. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je výzkumný ústav VŠB-TUO, který provozuje superpočítač a je nositelem excelentního výzkumu v oblasti IT, konkrétně v oblasti superpočítání (tzv. High Performance Computing) a zabudovaných systémů. Výzkum realizuje společně pět subjektů: VŠB-TU Ostrava, OU v Ostravě, SU v Opavě, VUT v Brně a ÚGN AV ČR. Budova superpočítače má titanzinkový plášť, který má asociovat kovovou krabici na počítač. Po zprovoznění hlavního superpočítače bude objekt částečně vytápěn teplem vytvářeným právě tímto strojem. Objekt poskytne zázemí pro superpočítač a centrum vědeckých výpočtů. Hlavní superpočítač, který bude instalován v roce 2015, bude patřit mezi stovku nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Součástí budovy s užitnou plochou přesahující 9200 m² jsou kromě datového sálu pro superpočítač také laboratoře a kancelářské prostory.

Budova IET (Institut environmentálních technologií)

Budova IET, dokončená v roce 2013, představuje nový moderní výzkumný pavilon, který je vybaven špičkovou experimentální technikou. Moderní výzkumné pracoviště, první svého druhu v České republice, vzniklo v letech 2010–2013 ve spolupráci VŠB-Technické univerzity Ostrava a Ostravské univerzity v Ostravě.

V rámci projektu IET byl vybudován výzkumný pavilon a pořízena unikátní infrastruktura pro výzkum a vývoj v oblasti technologií energetického využití odpadů (spalování, plazmové technologie, zplyňování, pyrolýza, anaerobní digesce), pro výzkum a vývoj nových technologií čištění plynných produktů z termického zpracování odpadů, pro zdokonalení a vývoj nových technologií čištění odpadních a zasolených vod, pro možnost zhodnocení dopadu energetického využití odpadů na jednotlivé složky prostředí a ekosystémy.

Centrum energetických a environmentálních technologií-explorer

Návrh unikátního polygonu nové generace, kterým je silně aplikační centrum transferu technologií s oporou o následnou robustní vědecko-výzkumnou kapacitu budovanou jako hlavní projekt CEET zaměřený na celý rozsah výzkumu vč. základního výzkumu až po související společenskovědní kapacity v rámci zastřešujícího multioborového projektu REFRESH.

Budova Ekonomické fakulty

Ekonomická fakulta je nedílnou součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. V budově na Sokolské třídě sídlí od svého založení v roce 1977. Její současné prostory jsou nedůstojné, zastaralé a nesplňující požadavky na formy moderní výuky, proto vedení univerzity rozhodlo o dislokaci Ekonomické fakulty z centra města do porubského kampusu, kde do léta 2024 vyroste nová budova. Ta bude propojena se stávajícím objektem H. Nová budova Ekonomické fakulty bude odpovídat standardům dnešních univerzitních budov, jedná se o pětipodlažní objekt s jedním podzemním podlažím a čtyřmi podlažími nadzemními.