Václav Snášel: Chtěl bych, aby se naše univerzita změnila z instituce, která pravidla spotřebovává, na instituci, která pravidla vytváří

Z pozice děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky nastoupil do funkce v září 2017 po současném hejtmanovi Moravskoslezského kraje prof. Ivo Vondrákovi. Co pro něj obhajoba znamená, jaké jsou jeho hlavní cíle a jak školu zasáhla pandemie covid-19, si přečtete v následujícím rozhovoru. 

Na konci dubna jste obhájil funkci rektora. Akademický senát VŠB-TUO Vás 27 hlasy zvolil nejvyšším představitelem univerzity pro roky 2021-2025. Co pro Vás Vaše znovuzvolení znamená? Je to pro Vás velký závazek?

Znovuzvolení beru jako potvrzení toho, že v prvním funkčním období jsem dostál tomu, co jsem sliboval ve svém volebním programu. Nesmíme zapomínat, jak je volba rektora nastavena, že senát tvoří kombinace reprezentantů zaměstnanců i studentů a zastupují celou akademickou obec. Každý člen vystupuje za své pracoviště i sám sebe a pro každého může být důležité něco jiného. Studenti posuzují rektora podle jiných kritérií než zaměstnanci a rozdíly jsou i mezi pracovišti. Toho, že přesvědčíte všechny o kvalitách své práce, je možné dělat jen tak, že se snažíte dělat to nejlepší pro univerzitu jako celek. A samozřejmě je důležité zmínit, že rektor je jen jeden člověk a že všechna jeho rozhodnutí pak musí být zhmotněna dalšími spolupracovníky. Svůj velký závazek tedy vidím hlavně v tom, že těmi spolupracovníky do budoucna budou všichni naši studenti, zaměstnanci i absolventi, protože jen společně můžeme naši univerzitu posunovat dále k co nejlepším výsledkům.

Jaké jsou v letech 2021-2025 Vaše hlavní cíle?

Hlavní cíle jsou v přípravě excelentní strategie SMARt And Green District, která spojí oblasti, jimž se jako univerzita nejvíce věnujeme, a ve kterých excelujeme. Tento projekt je dalším pokračováním restrukturalizace Moravskoslezského kraje a spolupracujeme na něm i s dalšími partnery. Přípravy pro SMARAGD již běží, a stejně tak i pro koncept Ph.D. Akademie, protože příprava mladých vědeckých pracovníků je zcela zásadní. Ale popravdě, po zkušenostech z prvního funkčního období vím, že cíle se mohou a určitě i budou měnit průběžně. Takže hlavním záměrem vlastně je, abychom všechny potenciální příležitosti, které bude univerzita mít, nejlépe využili. Musíme si uvědomit, že se nestačí srovnávat s ostatními českými univerzitami, ale musíme uspět v konkurenci tisíců dalších univerzit na celém světě. Proto je i důležité navazovat a udržovat kontakty se zahraničím, abychom věděli, jak se pracuje jinde.

V čele univerzity jste od roku 2017. Co se Vám za Vaše první funkční období nejvíce povedlo?

Jinak jsem určitě viděl výzvy na začátku prvního období a jinak je vidím nyní. Nastupoval jsem z pozice děkana, a i když jsem měl o pozici rektora určité představy, realita je samozřejmě jiná. Děkan neřeší složitý rektorátní aparát, CIS, koleje a menzy, rozpočet celé univerzity, komunikaci s MŠMT i dalšími partnery atd. Hlavně si uvědomíte, že máte „na starosti“ celé malé město, když sečtete všechny studenty a zaměstnance. Kdybych měl ale opravdu vybrat jen jednu záležitost, která se mi povedla, tak je to změna vnitřní komunikace – nastavení vnitřní kultury. Chtěl bych, aby se naše univerzita změnila z instituce, která pravidla spotřebovává na instituci, která pravidla vytváří.

Ve svém děkovném projevu jste zmínil pojem výzkumná univerzita. Jak si takovou výzkumnou univerzitu představujete? Existuje ve světě nějaká, která je pro Vás inspirací?

Velkou inspirací je pro mne atmosféra na špičkových univerzitách, rozsáhlá spolupráce napříč univerzitou, otevřená diskuse o vědeckých problémech a maximální podpora studentů při zakládání vlastních firem. Ale porovnávat se jen s univerzitami nestačí, musíme mít přehled i o tom, jak fungují firmy a další typy výzkumných organizací. A musím i zmínit, jak mě těší, když je VŠB-TUO inspirací pro jiné, a to nejen univerzity. Své kvality jsme už potvrdili i pilotním projektem Fraunhofer Innovation Platform. Je to zatím jediné společné centrum Fraunhofer Gesellschaft v České republice.

V druhé polovině Vašeho funkčního období svět zastihla pandemie Covid-19. Univerzita se ocitla bez studentů, kteří přešli na distanční výuku, i bez zaměstnanců, kteří byli na home office. Dá se na pandemii najít něco pozitivního, co byste zachoval i do budoucna?

Pandemie potvrdila, že umíme rychle reagovat na takovéto události. Byli jsme schopni jednak vyřešit přechod veškerých procesů do online podoby a také všechna provozní omezení. Ihned jsme ustanovili Krizový štáb a začali plnit nařízení, která přicházela z hygieny, ministerstev, vlády, a to opravdu nebylo a není jednoduché. Některá nařízení totiž opomíjejí specifika VŠ a jsou spíše připravena pro nižší stupně vzdělávání, nepočítají s tím, že má VŠ desítky budov, stovky zaměstnanců a tisíce studentů a ti jsou z celého světa. Do toho nás úkolovali svými požadavky na dezinfekci a štíty jednotlivci, firmy, instituce. Ten tlak byl a je velký a sám jsem si pak zpětně uvědomil, jak jsem hrdý na to, jak jsme to zvládli. Do budoucna už s určitostí víme, že některé prvky online výuky zůstanou už jako běžná součást fungování naší univerzity. A také, že jsme flexibilnější ve své práci, protože na online jednání můžete být přítomný z druhého konce světa.

Vznikne během čtyř let, tedy do roku 2025, na univerzitě nějaké další zázemí, budovy? Víme, že v kampusu VŠB-TUO vyroste Ekonomická fakulta. Co ještě se plánuje?

Stavba Ekonomické fakulty bude zásadní a promění centrální část kampusu a byl bych rád, kdyby na ni mohly navázat i další stavební úpravy jako jsou Studentské náměstí a Vědecké náměstí. Nechci však mluvit o konkrétních budovách, musíme se na kampus dívat jako na celek a mít několik zásadních myšlenek, kterými se chceme řídit. Jednou z nich je určitě vyřešení parkování, maximum aut stáhnout do podzemních parkovišť, protože tím získáme veřejný prostor k užívání, a i příjemnější průchod kampusem namísto vyhýbání se autům. Nové budovy by měly zapadat do celkového urbanistického konceptu těch stávajících a kampus musí být příjemný i jako prostor pro obyvatele Poruby, kteří jej navštěvují ve volném čase. Musíme myslet i na dopravní dostupnost MHD nebo díky sdíleným kolům, protože je to část skládačky k omezení počtu aut v kampusu. A hlavně musíme mít přesah do inovací a kampus budovat jako prostor plný technologií a inovací, které si naši studenti mohou prakticky vyzkoušet.

Ve svém programu jste měl napsáno, že není univerzity bez studentů a není dobré univerzity bez spokojených studentů. Co se týká spokojených studentů, co v této oblasti plánujete?

Plán úpravy prostor pro studenty postupně plníme a jedná se o změny v tom, aby prostory na univerzitě byly více univerzální. Aby sloužily pro studentská setkávání, samostudium i studium ve skupinách a i práci. Musíme vyjít vstříc skutečnosti, že hodně našich studentů už během studia pracuje a je neefektivní zbytečně přejíždět mezi domovem, prací a univerzitou. Spokojenost studentů je neodmyslitelně spojená s kvalitou výuky. Takže se neustále pracuje na jejím vylepšení. Je výborné, že máme v senátu zástupce studentů, protože ti jsou pro nás důležitou zpětnou vazbou. A senát má každá z fakult, takže s jejich návrhy může pracovat i přímo ona. Studenty vždy beru jako kolegy a myslím, že ty roky na VŠ nejsou jen o předání vědomostí, ale i o tom, aby získali zkušenosti z co možná nejvíce oblastí, jak jednat s lidmi, jak se prezentovat, organizovat práci a pracovat v týmu. Proto se chceme tolik soustředit na podporu podnikavosti a podnikání.

VŠB-TUO je jedním z největších zaměstnavatelů kraje. Co chcete udělat pro to, aby byla jedním z nejlepších, jak jste měl uvedeno ve svém volebním programu?

Hlavním cílem je tedy zajistit zajímavou, dobře finančně ohodnocenou a časově flexibilní práci. Mnoho rodin se kvůli pandemii potýká s výpadky příjmu a složitým organizováním času svého a dětí. Je to tedy i o celkovém přístupu k tomuto i v rámci jednotlivých týmů, aby si lidé vyšli vstříc. Co se týká celkového nastavení pozic, tak nový Mzdový předpis obsahuje kategorie požadavků na zaměstnance v souvislosti se stupni a pozicemi a je na domluvě mezi pracovníkem a jeho nadřízeným, aby se dohodli na pracovním zařazení každého. To že se pracuje na dalších benefitech pro zaměstnance, že se zvýšil počet dní dovolené a příspěvek penzijního pojištění, jsou určitě taky důležité podoblasti, ale dělat práci, která vás baví a do které se těšíte, to nic nenahradí.

Jaké byly ty čtyři roky pro Vás osobně? Kolik hodin denně pracujete?

Je asi velký rozdíl čistý čas, kdy „pracuji“ jako rektor, kdy jako akademik a vědec a kdy prostě jen přemýšlím o své práci. Protože kdybychom toto vše nasčítali, tak asi kromě spánku, nonstop. Ale to je samozřejmě přehnané. Ideální by bylo, kdybych měl několik klonů a CML pro sdílení informací, abych mohl najednou být na více jednáních, řešit více aktivit. Ale o tom je i manažerská pozice, že si musíte uvědomit, že nemůžete být u všeho a práci delegovat na kolegy. Samozřejmě snažím funkci rektora občas „odložit“ a nahradit to sportem, zahradou, kuchařením a hlavně dobrými knihami. A jestli se na něco v osobním životě opravdu těším a co mi chybí, tak jsou to všechny ty rodinné oslavy, akce, kultura i náhodná setkání se známými, které za poslední rok nebyly.

Pojďme se podívat do roku 2025. Jak by měla univerzita vypadat, když ji budete předávat svému nástupci?

Myslím, že hlavní je kontinuita. Já stále navazuji na práci svých předchůdců, protože porevoluční rektoři byli ti, kteří univerzitu i kraj směřovali k tomu, že jsme lídři technického vzdělávání v ČR a musíme Moravskoslezskému kraji pomoci se změnou zaměření průmyslu. Často se mě novináři ptají, jak VŠB-TUO zvládá odklon od těžby a těžkého průmyslu, kde ti naši absolventi najdou uplatnění? To mi přijde jako nepochopení mise naší univerzity. Naše univerzita měla v době svého založení za úkol vychovávat odborníky v nejdůležitějších oblastech průmyslu, energie, v té době uhlí, materiál pro průmysl, v té době železo. Od té doby se v podstatě nic nezměnilo a i dnes je zcela zásadní oblast energetiky, oblast materiálového výzkumu. K těmto oblastem přibyla oblast IT, která hraje významou roli v současné společnosti a i zde hrajeme s naším IT4Innovations národním superpočítačovým centrem významnou roli nejen v České republice ale i ve světě.  Toto můžeme chápat jako DNA naší univerzity.  My jsme těmi, kteří ukazují cestu, kam směřujeme. Ve spolupráci s firmami desítky let tento kraj měníme a já doufám, že v roce 2025 tato změna bude o to jasnější. A samozřejmě bych byl rád, kdyby se mi povedlo vyplnit co možná nejvíce z mého volebního programu.

Text: Ing. Barbora Urbanovská, šéfredaktorka časopisu Akademik

Foto: Ing. Petr Havlíček