Několik let trvá převis poptávky nad počty absolventů z oborů metalurgického inženýrství. Mezi typické pracovní pozice absolventa se řadí: technolog, výzkumný pracovník, řídicí pracovník, projektový manažer, výpočtář, kvalifikovaný prodejce.

Rámcové uplatnění absolventů – specializace Moderní technologie výroby kovů:

• specialisté v oblasti technologie výroby železa a oceli (včetně jejího zpracování v tekutém stavu a odlévání) v různých metalurgických podnicích na pozicích technologů, vedoucích provozů nebo manažerů;
• výzkumníci, vedoucí výzkumných týmů či projektoví manažeři ve výzkumných organizacích změřených na metalurgii oceli a železa;
• specialisté ve společnostech zabývajících se distribucí či dalším zpracováním hutních výrobků.

Rámcové uplatnění absolventů – specializace Slévárenské technologie:

• specialisté v oblasti technologií odlévání kovových materiálů do trvalých i netrvalých forem (slévárny ocelí, litiny i neželezných kovů, slévárny gravitačního, tlakového i odstředivého lití odlitků) na pozicích technologů, vedoucích provozů či manažerů;
• specialisté ve společnostech zabývajících se distribucí či dalším zpracováním odlitků;
• specialisté ve společnostech dodávajících materiál a zařízení do slévárenských provozů;
• výzkumníci, vedoucí výzkumných týmů či projektoví manažeři ve výzkumných organizacích.

Rámcové uplatnění absolventů – specializace Tváření progresivních kovových materiálů:

• specialisté v oblasti tváření kovových materiálů v různých metalurgických a strojírenských podnicích (válcovny za tepla i za studena, kovárny včetně zápustkových, tažírny, lisovny aj.), a to na pozicích technologů, vedoucích provozů nebo manažerů;
• výzkumníci, vedoucí výzkumných týmů či projektoví manažeři v organizacích zaměřených především na aplikovaný výzkum tvářecích procesů a technologií;
• specialisté ve společnostech zabývajících se distribucí nebo dalším zpracováním hutních výrobků (zejména plochých a dlouhých vývalků z ocelí i slitin neželezných kovů).

Hlavní cíle studia lze formulovat následovně:

• Získání základních teoretických znalostí, které umožní dostatečně fundovaný přístup k problematice vlastních odborných předmětů celého studijního programu i jeho specializací.
• Získání odpovídajících odborných znalostí a dovedností v oblasti teoretických i technologických aspektů tří specializací s důrazem na jejich tematickou provázanost.
• Příprava inženýra jako metalurgického specialisty, technologa, výzkumníka apod. schopného technicky i manažersky zvládat výše uvedené oblasti, a to včetně metod řízení kvality.
• Získání všeobecných kompetencí odpovídajících magisterskému stupni studia – tzv. měkké dovednosti, jazyková vybavenost, prezentace výsledků apod.

Specifické cíle v rámci jednotlivých specializací:

Moderní technologie výroby kovů:
• Porozumět teoretické a technologické podstatě procesů metalurgických dějů, formulovat fyzikálně-chemické děje při výrobě surového železa a oceli, charakterizovat procesy probíhající při rafinaci a zákonitosti probíhající při odlévání, krystalizaci a tuhnutí oceli.
• Naučit se využívat teoretické a praktické znalosti pro jednotlivé technologické agregáty spojené s výrobou železa a oceli včetně aplikace poznatků a výsledků získaných pomocí moderního laboratorního vybavení spolu s procesy fyzikálního nebo numerického modelování.

Slévárenské technologie:
• Pochopit podstatu výroby litých dílů s využitím slévárenských metod, charakterizovat děje, ke kterým dochází na rozhraní forma-kov, charakterizovat procesy probíhající při odlévání, krystalizaci a tuhnutí odlitků ze slitin železa i neželezných kovů s využitím experimentálních metod, počítačového modelování a provozních aplikací.
• Naučit se na základě teoretických a praktických znalostí navrhnout vhodný postup výroby lité součásti, včetně použití nových a progresivních metod a materiálů, za účelem dosažení maximálních užitných vlastností odlitků s minimální ekonomickou a ekologickou zátěží.

Tváření progresivních kovových materiálů:
• Pochopit přednosti komplexního přístupu ke studiu deformačního chování materiálu v koordinaci činností z oborů tváření, materiálových věd, výpočetní a automatizační techniky aj., a to nejlépe v kombinaci experimentálních metod, počítačového modelování a provozních aplikací.
• Naučit se myšlenkové postupy a metody vedoucí k efektivnímu využívání strukturního potenciálu tradičních i nově vyvíjených kovových materiálů za účelem dosažení přesně definovaných, nebo mimořádně vynikajících mechanických vlastností objemově tvářených výrobků.

• Prokazuje v odpovídající šíři a míře podrobnosti znalosti technologie výroby železa a oceli, slévárenské technologie i technologie tváření železných i neželezných kovů na nejmodernější úrovni a ovládá jejich principy.
• Na základě výběru studijních předmětů a tématu diplomové práce prokazuje hlubší znalost teoretických principů souvisejících s technologií výroby železa a oceli, nebo slévárenskou technologií, nebo technologií objemového tváření kovových materiálů.
• V odpovídající šíři ovládá metody statistického zpracování dat a na pokročilé úrovni umí využívat moderní metody modelování v oblasti technologie výroby oceli, nebo slévárenské technologie, nebo technologie tvářecích procesů.
• Prokazuje základní znalosti z oblasti technických materiálů, výroby neželezných kovů, tepelných procesů v průmyslových pecích, metod plánování a zlepšování kvality, či manažerské ekonomiky.

• Na základě zvolené specializace je schopen samostatně řešit úkoly v oblasti moderních technologií výroby železa a oceli, nebo slévárenské technologie, nebo tváření materiálů.
• Je schopen v širším rozsahu využít moderní metody teoretického a experimentálního výzkumu v oblasti technologie výroby železa a oceli, nebo slévárenské technologie, nebo tváření materiálů.
• Při řešení samostatných úkolů je schopen využívat metody statistické analýzy, moderní fyzikální i počítačové metody modelování a základní principy manažerské ekonomiky.

Absolvent disponuje v dostatečné míře tzv. měkkými dovednostmi, je jazykově vybaven znalostí alespoň jednoho cizího jazyka na úrovní B1-B2 podle Společného evropského referenčního rámce, je připraven pro týmovou práci a další odborný růst.
V souvislosti s konceptem Průmysl 4.0 studijní program explicitně reaguje na trend digitalizace, s ní související automatizace výroby a očekávaných změn na trhu práce v několika předmětech (zaměřených zejména na optimalizační počítačové simulace technologických procesů).