Oba vědci v novém působišti oceňují především možnost spolupracovat s výjimečnými kolegyna inovacích s přesahem do praxe i spolupracující a podpůrné prostředí.
Yazhou Zhou absolvoval PhD na Washington State University v USA a poté působil několik let v německém Mainzu ve světově proslulé skupině Klause Müllena, jednoho z nejcitovanějších světových vědců. Na VŠB-TUO se zaměří na vývoj tzv. atomárních katalyzátorů a jejich využití v klíčových oblastech, jako je ukládání energie, přeměna CO₂ a environmentální technologie. Jeho tým se bude věnovat precizní syntéze atomárních katalyzátorů a porozumění vztahu mezi jejich strukturou a katalytickou aktivitou. Cílem je nalézt inovativní technologie pro získávání vodíkové energie či přeměnu CO₂ na chemické produkty s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou ethanol, acetylen a propanol.
Mise projektu REFRESH, MEL a VŠB-TUO, zaměřená na podporu udržitelné budoucnosti, silně rezonuje s profesními hodnotami výzkumníka. „Hledal jsem místo, kde bych mohl nejen dělat špičkovou vědu, ale také přispívat k něčemu smysluplnému. Proměna Ostravy z hornického města v centrum zelených inovací je ambiciózní a inspirující a já mám radost, že k ní mohu přispět svými zkušenostmi v oblasti pokročilých katalytických materiálů,“ řekl Zhou.
Oceňuje rovněž tým MEL, který považuje za intelektuálně obohacující. „Být součástí tohoto týmu mě opravdu těší. Prostředí je profesionální i přátelské a cítím zde skutečnou podporu – jak vědeckou, tak lidskou. Skvělý je zde také tým managementu a špičková výzkumná infrastruktura, díky nimž se mohu s důvěrou věnovat výzkumu s vysokým dopadem,“ doplnil výzkumník, který se do Ostravy přestěhoval s manželkou a dvěma dětmi. Město podle něj nabízí pohodlný životní styl, kvalitní vzdělávání a blízkost mnoha krásných míst v České republice.
Indrajit Ghosh získal PhD na Jacobs University v německých Brémách. Vědec je průkopníkem nových přístupů v oblasti fotoredoxní katalýzy viditelným světlem, které umožňují fotokatalytickou přeměnu méně reaktivních chemických vazeb v organické syntéze. Jeho pionýrské práce publikované v časopise Science v letech 2014 a 2019 otevřely dveře ke zcela novým postupům v organické chemii. V CEET bude pokračovat v tomto výzkumu, přičemž využije znalosti týmu MEL v materiálové chemii pro vývoj nových heterogenních katalyzátorů, které by zvýšily výtěžnost některých fotokatalytických procesů a dovolily jejich transfer do průmyslové praxe. K příchodu do MEL jej vedlo hned několik důvodů.
„Především jsem cítil silné propojení s vědeckou filozofií institutu, kterou formuje Radek Zbořil, kdy se klade důraz na inovativní výzkum s vysokým dopadem. MEL zároveň disponuje špičkovým vybavením pro základní i aplikovaný výzkum a vynikající podporou ze strany vedení. To vše vytváří prostředí, kde lze výzkumné myšlenky realizovat s výjimečnou efektivitou. V MEL mě ale nejvíce zaujala sdílená myšlenka společného růstu – ať už prostřednictvím spolupráce při řešení vědeckých problémů, mezioborové výměny znalostí nebo společného úsilí při získávání financování výzkumu. Právě tento duch spolupráce podle mě MEL skutečně odlišuje od jiných,“ shrnul své postřehy Gosh. MEL tvoří sedm nezávislých výzkumných skupin.
Stejně jaké jeho kolega pozitivně hodnotí i život ve městě. „Ostrava je podle mého názoru živé a přívětivé město, které nabízí skvělou rovnováhu mezi podnětným výzkumným prostředím a vysokou kvalitou života,“ doplnil.
Příchodem obou vědců Materiálově-environmentální laboratoř obsadila poslední seniorské pozice. „Již dříve se nám podařilo získat na posty vedoucích skupin silné vědecké osobnosti, jako je Jagadeesh Rajenahally, který k nám přišel z Leibnizova institutu pro katalýzu v Rostocku a je také autorem mnoha prací v časopisech Science a Nature family. Kolegové, kteří přichází z dalších silných německých skupin, výborně doplňují tým. Jejich výzkum se vzájemně skvěle propojuje a již nyní vznikají první společné projekty na pomezí heterogenní katalýzy, fotokatalýzy a elektrochemie. Řada z nich má obrovský publikační, ale také komerční potenciál. Nejen v chemii, ale i energetice a environmentálních technologiích, čímž se postupně naplňuje mise projektu REFRESH,“ uzavřel vedoucí Materiálově-environmentální laboratoře Radek Zbořil.
Text: Martina Šaradínová, PR manažerka REFRESH
Foto: archiv MEL