Technická univerzita v Ostravě čerpá z německých zkušeností s energetickou koncepcí

Přednášku profesora Doc. Dr. Dipl. Ing. Klause Koppeho z Německa, především na témata možných dopadů současných energetických změn, vyslechli v uplynulém týdnu studenti Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Německý odborník navštívil technickou univerzitu v Ostravě kvůli společnému projektu, který hledá nejlepší cesty, jak za současné situace upravovat energetickou koncepci.

„Bylo zajímavé slyšet takto ucelený pohled zahraničního odborníka. Osobně si také myslím, stejně jako pan profesor, že rozhodnutí Německa zcela uzavřít do roku 2020 jaderné elektrárny, které je reakcí na katastrofu ve Fukušimě, není správné. Ale ve využívání obnovitelných zdrojů energie, které musíme i u nás více rozvíjet, je Německo dále, takže informace pro mě byly zajímavé a hlavně díky formě podání i zábavné. Pan profesor je sice velmi striktní vědecký pracovník, ale svoje přednášky doprovází veselými názornými obrázky, někdy dokonce ve stylu kreslených vtipů, takže ty důležité myšlenky není možné si nezapamatovat," říká student univerzity, doktorand Stanislav Honus.

Tým vědecké manažerky Centra ENET, profesorky Dagmar Juchelkové z katedry energetiky Fakulty strojní, spolupracuje s profesorem Koppem už dvacet let, současný společný projekt INTERENERGY řeší rok. Výsledky by mohly České republice pomoci vyvarovat se chyb, které teď Německo ve své energetické koncepci napravuje, přičemž v oblasti energetiky se obě země potýkají s hodně podobnými problémy.

„U nás se nesmí na skládky ukládat žádný odpad, který lze ještě nějak dále zpracovat. Už v minulosti proto Německo postavilo řadu velkých spaloven, které ale teď nepracují na plný výkon. Obyvatelé se totiž naučili odpad především třídit, takže je ho ke spalování méně, než dříve," vysvětluje například Koppe a dodává, že kapacitu spaloven je proto třeba počítat s ohledem na další vývoj, nikoliv na základě současné situace. V České republice přitom moderní spalovny zatím chybí a je tedy možné je projektovat už s využitím německých zkušeností.

Trendem v Německu ale je produkci odpadu především výrazně snižovat. „Vychováváme k tomu děti už od malička. Němečtí spotřebitelé se již dnes při koupi výrobku rozhodují i podle toho, jak je zabalený, aby nevznikal zbytečný odpad. I plastové lahve jsou zálohované, takže nekončí v popelnicích," vysvětluje Koppe a dodává, že všechny možnosti následného hospodaření s odpadem by měly mít právo na život s ohledem na životní prostředí, ale i na ekonomickou náročnost. Počítat se tedy musí s jeho tříděním a recyklací, stejně jako s energetickým využitím, a samozřejmě na konci i se skládkováním nevyužitelných zbytků. Skládkování je ale třeba maximálně omezovat, i když zatím se mu stále zcela nevyhneme.
V České republice jsme v tomto směru zatím pozadu a příliš mnoho odpadu končí na skládkách, minimum se energeticky využívá ve spalovnách. Německo spaluje jen 7 procent vyprodukovaného odpadu. Celých 70 procent se využívá jinak, především se z něj zpětně získávají suroviny. Přesto má sedmdesátku spalovacích zařízení s výkonem cca 19 milionů tun odpadu ročně. V Česku jsou pouhé tři spalovny, které mohou ročně zpracovat 700 tisíc tun odpadu. Abychom dosáhli optimálního stavu, potřebovali bychom jich minimálně devět.
Systematickou výchovou se v Německu podařilo množství směsných komunálních odpadů za posledních deset let snížit o čtvrtinu, množství vytříděného odpadu stouplo o polovinu. Přitom celkově množství komunálního odpadů narostlo o 20 procent. Že se ale i v České republice blýská na lepší časy, dokládají nově zaváděné červené popelnice na elektro odpad. „V tomto směru jste dál. U nás zatím takový systém sběru elektroodpadu nefunguje," konstatoval Koppe.
Podle německého profesora si samozřejmě každý stát rozhoduje o své energetické koncepci sám, přesto by se ale měl všude odpad považovat za zdroj energie. V Německu, které se odklonilo od jaderné energetiky, se stává energie získaná zpracováním odpadů, ale také z dalších energetických zdrojů, velmi významnou. Ovšem i v České republice by měl podle profesorky Juchelkové její podíl významně vzrůst.
„Pro nás je velmi důležité poučit se ze zkušeností Německa. Vždy říkám svým studentům, že chytří se poučí z chyb druhého, hloupí se musí poučit z těch vlastních," tvrdí Dagmar Juchelková.
Říká to také v úvodu ke knize profesora Koppeho, kterou v příštím týdnu vydává Technická univerzita Dresden, bývalé Koppeho působiště. V obsáhlé publikaci profesor využívá mimo jiné i podkladů získaných ze vzájemné spolupráce s ostravskými odborníky; čtenáři odborný text osvětluje i řada názorných, často humorných obrázků. A protože vlastní odpad považuje lidstvo téměř celého světa za problém už posledních 8 nebo 9 tisíc let, je podle obou akademiků právě výměna zkušeností univerzit a jejich odborníků bez ohledu na státní hranice velmi důležitá.

Vloženo: 23. 4. 2012
Kategorie:  Tiskové zprávy
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět