A právě s odborníky na dřevostavby z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Ing. Ivetou Skotnicovou, Ph.D., a doc. Ing. Antonínem Lokajem, Ph.D., jsme připravili 12 zajímavostí o dřevostavbách.
Tato otázka není jednoduchá a zatím nemáme k dispozici sociologický výzkum, který by na ni jasněji odpovídal. Obecně si ale dřevostavby pořizují především lidé, kteří chtějí relativně rychle bydlet v moderním, ekologickém a technicky i ekonomicky efektivním bydlení.
Při správném užívání a údržbě není životnost dřevostaveb omezena.
V moderních dřevostavbách se vedle prvků z rostlého, případně lepeného lamelového dřeva uplatňují i další materiály na bázi dřeva. Patří k nim např. plošné desky (OSB, dřevotřískové, dřevovláknité apod.). Tyto materiály vykazují velmi dobré pevnostní a přetvárné vlastnosti a mohou být využívány k zajištění horizontální prostorové stability dřevostaveb. Spoje v dřevostavbách jsou nejčastěji kovové – kolíkového typu (hřebíky, sponky, vruty, svorníky, kolíky apod.).
Vlastní výzkum probíhá tak, že je dřevostavba vystavena různým výkyvům teploty, vlhkosti nebo proudění vzduchu. Sondy a čidla umístěné ve stěnách uvnitř dřevostavby nebo i hluboko pod zemí tak neustále zaznamenávají reakce materiálu na změny okolních podmínek a zásobují nás spoustou užitečných dat. Ta se pak dále analyzují a výsledky měření se průběžně zavádějí do praxe. Díky těmto poznatkům dokážou odborníci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vylepšit konstrukce dřevostaveb z hlediska větrání, tepelné izolace, ekologie nebo zdravotní nezávadnosti.
V rámci České republiky se jedná o zcela ojedinělý projekt, který sklízí obdiv a uznání. A všichni, kdo se chystají postavit dřevostavbu, budou díky tomuto ostravskému unikátu bydlet zase o něco kvalitněji.
Nic. Tyto přirozené teplotní výkyvy nemají podstatný vliv na únosnost a životnost dřevostaveb.
Dřevostavby (podobně jako stavby na jiné materiálové bázi) vyžadují periodické (min. každé 3 roky až 5 let) prohlídky a následnou údržbu, která obnáší obnovu nátěrů, zatmelení trhlin, kontrolu neporušenosti střešní krytiny, nezanesené střešní žlaby a svody atp. Předchází se tím nejrůznějšímu poškození, jako je například tzv. atmosférická koroze (jedná se o dlouhodobé působení slunečního záření, tepla, mrazu, vlhkosti prachu a imisí, které způsobují erozi povrchu dřeva a materiálů na bázi dřeva, projevují se změnou zbarvení a posléze postupným úbytkem materiálu), nebo tzv. biokoroze, což je degradace dřeva vlivem působení živých organismů (bakterií, plísní, dřevokazných hub, hmyzu, případně hlodavců).
S výjimkou roubených staveb jsou současné dřevostavby tvořeny sendvičovými panely, u nichž jsou materiály na bázi dřeva zpravidla chráněny rozmanitými obklady (sádrokartonové/sádrovláknité desky, izolační kontaktní fasáda atp.), které jsou schopny do značné míry zabránit napadení dřevěných materiálů biotickými škůdci. Tyto organismy potřebují k svému rozvoji čtyři podmínky: vhodnou vlhkost dřeva (alespoň 18 %), teplotu (více než 3ºC, optimálně mezi 30ºC a 40ºC), kyslík a výživný substrát (s pH >2,5), kterým ovšem dřevo bezesporu je. Pokud se podaří eliminovat tyto životní podmínky pro rozvoj biologických škůdců, zejména snížením vlhkosti k úrovni 12 %, pak výrazně snížíme riziko napadení dřevostavby těmito škůdci. Ke zvýšené vlhkosti v dřevostavbách často dochází z banálních příčin, např. vlivem nedostatečného větrání, poškozením části střešní krytiny a následným zatékáním srážkové vlhkosti atp., v konečném důsledku však mohou životnost dřevostavby výrazně zkrátit.
Dřevostavby jsou montovány zpravidla s vyloučením „mokrých" procesů (tj. betonáže) s výjimkou vrstev těžkých podlah (beton, anhydrit), jejichž vysychání může trvat až 8 týdnů. Z toho jasně vyplývá, že dřevostavby nevyžadují přemrznutí a mohou být užívány bezprostředně po smontování a dokončení na staveništi.
Při projektování pasivního objektu se často klade důraz na řešení objektu z hlediska tepelných ztrát v zimním období. Málokdo si však uvědomuje problematiku chování pasivního objektu v letním období. Je potřeba řešit také akumulaci nadbytečného tepla v letních měsících a zabránit tak nepříjemnému přehřívání interiéru.
Pasivní dům je termín, který je definován poměrně přísnými požadavky z hlediska potřeby tepla a dalších energií na vytápění a provoz budovy. Tyto požadavky lze u dřevostaveb splnit mnohem snáze než u jiných konstrukčních systémů, jako například zděné nebo betonové stavby.
U pasivních domů se nedoporučuje navrhovat příliš velké plochy okenních výplní. Jedná se totiž o nejslabší části obvodového pláště z hlediska tepelně izolačních vlastností a zároveň přes velké plochy okenních výplní dochází k vysokým solárním ziskům, a to má negativní vliv na přehřívání místností v letním období. Přesto se však nesmí zapomínat na to, že musí být dodržen požadavek na denní osvětlení.
Vývojové tendence ve stavebnictví směřují k vícepodlažním budovám na bázi dřeva. Proto je zapotřebí se vlastnostmi dřeva a dřevěných konstrukcí zabývat podrobněji. To je také smyslem nově vybudovaného výzkumného centra dřevostaveb, ve kterém se zkoumá stavební potenciál dřeva a to, jak na něj působí nejrůznější okolní vlivy.
Největší rozdíly v cenách dřevostaveb však obvykle nejsou dány rozdíly ve finanční náročnosti nosných prvků. Mnohem větší roli v celkových nákladech hrají především rozsah a náročnost dalších částí a vybavení dřevostaveb.
Lokalita: areál Fakulty stavební (FAST), VŠB-TU Ostrava
Účel domu: Výzkumné centrum dřevostaveb je první unikátní výukovou a názornou pomůckou, která slouží studentům Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava. Projekt vznikl ve spolupráci Moravskoslezského dřevařského klastru (MSDK) s VŠB-TU Ostrava.
Kontakt pro média:
Klára Janoušková
E-mail: klara.janouskova@vsb.cz
Mobil: +420 733 627 896
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava má více než 160 let dlouhou tradici. V rámci své činnosti poskytuje bakalářské, magisterské i doktorské studium na 7 fakultách a ve dvou univerzitních studijních programech v prezenční i kombinované formě. Univerzita realizuje nebo se podílí na mnoha významných projektech v oblasti výzkumu a vývoje a spolupracuje s řadou domácích i zahraničních univerzit a se soukromým sektorem. Další informace na www.vsb.cz.