Tým z Fakulty stavební VŠB-TUO přispívá k bezpečnosti budovy, která je využívána pro testování nadzvukových letounů JAS-39C/D Gripen

Tým z Fakulty stavební VŠB-TUO přispívá k bezpečnosti budovy, která je využívána pro testování nadzvukových letounů JAS-39C/D Gripen
Pro zabezpečení konstrukce budovy, ve které jsou testovány nadzvukové bitevníky Gripen, je využívána měřicí technika vyvinuta Romanem Fojtíkem a Tomášem Novotným z Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Letouny Gripen jsou současným vrcholem ve výzbroji vzdušných sil Armády České republiky a desetitisíce návštěvníků si je mohli prohlédnout o víkendu 20.-21.9.2014 na ostravských Dnech NATO.

Armáda České republiky oslovila již před lety Romana Fojtíka z Katedry konstrukcí Fakulty stavební VŠB-TUO jako odborníka na různé druhy měření staveb a stavebních konstrukcí. „V tomto případě šlo o měření vlivu motoru tryskového letadla JAS-39C/D Gripen na konstrukci ocelové haly, která funguje jako zkušebna letadel," upřesňuje Roman Fojtík.

Gripeny testují a udržují piloti a technici totiž nejen ve vzduchu, ale i pod střechou. Jenže při startu tryskového letadla vznikají obrovské turbulence (vzdušné víry), což vytváří tlak na budovu. Tento tlak je třeba měřit, jelikož jen díky měření je možné snížit případná rizika poškození budovy a zabránit tak jejímu zřícení. Pro měření nárazů větru se běžně využívají komerční přístroje, tzv. anemometry. V ocelové hale na základně taktického letectva Čáslav, kde jsou Gripeny testovány, bylo nutné nárazy větru nejen měřit, ale také určit, odkud proudí. Roman Fojtík tedy vyvinul přístroj zcela nový – tzv. deskový anemometr. „Základem mého řešení je deska, na kterou naráží vítr. Ta je zavěšená na tenkých plíšcích, které podle síly větru kmitají a kmitání přenášejí na stupnici. Zařízení tedy zachytí dynamické rázy, je velice přesné, má citlivá čidla. Měří proud vzduchu v jednou směru a jeho nespornou výhodou je to, že se dá připojit na ústřednu vzdálenou třeba i 100 m od konstrukce, záleží, jak dlouhý máme „kabel", říká Roman Fojtík. „Pokud přístroj proměří nárazy větru na konstrukci, dovedeme lépe očekávat problémy a přijmout opatření. Například přivařit šrouby, ať se kmitáním neuvolňují, přidat přídavná ztužení atd.," doplňuje Roman Fojtík. „Nespornou výhodou deskového anemometru je, že odolává extrémním podmínkám a vydrží zátěž, kterou běžné přístroje nezvládají. U komerčních přístrojů brzy odchází mechanika a připojené notebooky, doslova se rozsypou."

Unikátní měřící prototypové zařízení vyvinuté Romanem Fojtíkem a jeho kolegou Tomášem Novotným z Katedry konstrukcí Fakulty stavební je využíváno na letecké základně v Čáslavi již 4 roky. Monitorování armádní budovy probíhá 2x ročně. Jeho účelem je sledovaní odezvy ocelové konstrukce na účinky nejen nadzvukových bitevníků JAS-39C/D Gripen, ale
i podzvukových stíhaček L-159 ALCA.

Vloženo: 23. 9. 2014
Kategorie:  Tiskové zprávy
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět