Obojživelníci z lužní krajiny Břeclavska jsou k vidění v galerii VŠB-TUO

Filip Šálek z občanského sdružení Lužánek ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky představuje v galerii VŠB – Technické univerzity Ostrava výstavu svých fotografií s názvem Obojživelníci lužní krajiny Břeclavska. Výstava, objevující skrytý život obojživelníků, probíhá v galerii univerzity po celý březen. Fotografie obojživelníků pořídil autor v lužním lese Kančí obora na Břeclavsku.

„Ani Břeclavané většinou nevědí, že z ocasatých obojživelníků má v Kančí oboře svůj domov čolek obecný nebo čolek dunajský. Z bezocasých (žab) je to blatnice skvrnitá, kuňka obecná, ropucha obecná, ropucha zelená, ale také rosnička zelená, hnědí skokani (skokan štíhlý a skokan ostronosý) a zelení skokani (skokan krátkonohý, skokan skřehotavý a skokan zelený)," popisuje své objekty autor.

„Vzhledem ke skrytému způsobu života obojživelníků jen málokdo z návštěvníků obory ví, že zde žije dvanáct těchto tvorů z celkem jedenadvaceti v ČR, tedy více než polovina ze všech druhů, vyskytujících se na území České republiky," doplňuje.

Jak už sám název napovídá, patří obojživelníci do skupiny živočichů, kteří k životu potřebují souš i vodu. Právě ve vodě se rozmnožují, kladou vajíčka a vyvíjí se zde i larvy (u žab nazýváni pulci). V dospělosti obojživelníci tráví většinu času na souši, kde hledají potravu (např. pavouky, plže, červy a drobný hmyz) a zimují. Za zimní úkryty jim slouží např. nory hlodavců, zemní úkryty pod pařezy, padlými kmeny, pod hromadou větví, nebo se schovají jen tak v zemi pod vrstvou listí. Někteří čolci a zeleně zbarvení skokani také zimují ve vodě zahrabaní do usazenin na dně.

K rozmnožování dochází u většiny obojživelníků na jaře ve věku kolem tří let, kdy dosáhnou dospělosti. Je to také čas, kdy se s obojživelníky v Kančí oboře můžeme setkat nejčastěji, nebo aspoň slyšet hlasové projevy žabích samečků. K rozmnožování si obojživelníci vybírají různé vodní plochy (podle velikosti, tvaru, hloubek a zastínění) a to jak periodické (sezonní), tak trvalé tůně, uměle vytvořené vodní plochy nebo vodní kanály. Nejčastěji ale preferují periodické tůně, pro něž je typické, že se vodou naplní při rozlití vody v lese za povodní nebo se naplní zvýšenou hladinou spodní vody a v průběhu roku pomalu vysychají. Než úplně vyschnou, stačí zde totiž obojživelníci dokončit svůj vývoj a zároveň takové tůně neposkytují vhodný prostor pro ryby, které by se mohly živit larvami, pulci a dospělými obojživelníky. Obojživelníci mohou žít i přes deset let, ale ve volné přírodě se většinou dožívají mnohem nižšího věku.

Zahloubením, napřímením a ohrazením Dyje v 70. a 80. letech minulého století došlo k výraznému poklesu hladiny podzemní vody, které se negativně projevilo na zvodnění (naplnění vodou) tůní v lužních lesích. V Kančí oboře byla vlhkost současně nepříznivě ovlivněna i čerpáním podzemních vod jako zdroje pitné vody pro obec Lednici a město Břeclav. Naštěstí se tento trend podařilo začátkem 90. let minulého století odvrátit provedením revitalizačních opatření. V Kančí oboře byl v letech 1991 - 1996 nově vybudován revitalizační systém kanálů o délce 21,6 km s vodní plochou 6,5 ha. Celý systém je napájen vodou ze Staré Dyje u Janova hradu.

Filip Šálek (* 1982) pochází z Břeclavi, ale už přes 10 let má trvalé bydliště v Lanžhotě a v současnosti bydlí v Ostravě, kde je zaměstnán v Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky na pozici vodaře. Vystudoval obor lesnictví (Ing.) na Mendelově univerzitě v Brně a obor environmentální inženýrství (Ing.) na Vysoké škole Báňské – Technické univerzitě Ostrava.

Je autorem výstavy Historie a krásy lužních lesů jižní Moravy, Obojživelníci lužní krajiny Břeclavska a Život v krajině staletých dubů. Zajímá se o historii a vývoj jihomoravských luhů. Středem jeho zájmu jsou obojživelníci lužní krajiny Břeclavska, kterými se zabývá už od roku 2007 a na toto téma zpracoval i diplomovou práci. V roce 2012 se stal spoluzakladatelem a členem občanského sdružení Lužánek.

Vloženo: 2. 3. 2015
Kategorie:  Tiskové zprávy
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět