Armádní generál Ludvík Svoboda (1895-1979) dostal obraz v Ostravě darem v roce 1947, kdy byl ostravský Důl František na jeho počest pojmenován Generál Svoboda. Umístěním obrazu v Ústřední knihovně VŠB-TUO se naplnilo přání paní Zoe, aby byl obraz jako zajímavý doklad naší novodobé historie a jako odkaz na ostravské průmyslové dějiny umístěn v reprezentativním veřejném prostoru města Ostravy.
Na počest armádního generála Ludvíka Svobody, velitele 1. československého armádního sboru v SSSR za 2. světové války, byl Důl František v Ostravě-Přívoze 30. března 1947 přejmenován na důl Generál Svoboda. 1. československý armádní sbor pod velením generála Svobody se vyznamenal v Karpatsko-dukelské operaci a v Ostravsko-opavské operaci během osvobozování Československa v závěru 2. světové války.
V roce 1953 došlo k novému přejmenování dolu Generál Svoboda na důl Vítězný únor. Armádní generál Ludvík Svoboda byl v dubnu 1950 odvolán z funkce ministra národní obrany a od roku 1953 penzionován. V březnu 1968 během Pražského jara byl Ludvík Svoboda, po abdikaci Antonína Novotného, na návrh Alexandra Dubčeka zvolen prezidentem Československa. Ve funkci prezidenta republiky byl do roku 1975.
K autorovi obrazu:
Obraz Elektrárna a koksovna Generál Svoboda Ostrava II z roku 1944 je signován Jeník E. Tento umělecký pseudonym je připisován dle dostupných informací Zdeňku Jelínkovi, ostravskému malíři a pedagogovi, který od roku 1959 působil na Pedagogické fakultě v Ostravě. V letech 1966 - 1971 byl proděkanem pro dálkové studium. V roce 1971 byl z funkce odvolán a po určitou dobu nesměl učit. Z jeho práce se studenty lze mimo jiné vyzdvihnout plenéry na Valašsku a jeho snahu o setkávání studentů s významnými osobnostmi zahraničních armád z let druhé světové války, např. s armádními generály Ludvíkem Svobodou a Karlem Klapálkem. V jeho tvorbě se také objevují motivy industriální Ostravy, jak potvrzuje i obraz koksovny Generál Svoboda.