Student Stefan Grushko sestavil bionickou ruku

Stefan se v průběhu svého studia zaměřil na vývoj bionické ruky. „Pracoval jsem na ní po nocích, když se mi nechtělo spát,“ vysvětluje na začátek. Rozhodl se, že svůj koníček, bio robotiku vyzkouší v praxi a zkusí něco vymyslet. „Tohle je prototyp, prvotní návrh. Ještě chybí spousta práce, co se na tom dá a musí udělat,“ popisuje robotickou ruku. „Ruka má tři motory, které řídí prsty. Je tam také jeden EMG snímač zkoumající napětí generované lidským svalem při kontrakci – čím více napnete sval, tím více roste senzorem snímané napětí a pomocí toho se řídí již zmíněné motory. Tím, že je v ruce jen jeden senzor, pohybují se všechny prsty najednou,“ vysvětluje. Na stejném principu fungují i skutečné protézy, které se využívají v medicíně. „Na nich ale pracuje deset zkušených konstruktérů, ne jeden student,“ dodává Stefan. 

A jak taková bionická ruka funguje? Elektrody, které má, se připevní na vaši vlastní ruku. „Musím nastavit i citlivost,“ říká a zatíná svaly. Když sval zatne, ruka začne fungovat – třeba sevře pěst. Nejvíc času při práci na této robotické ruce mu zabral 3D tisk. Momentálně dodělává diplomovou práci týkající se humanoidních robotů – pracuje na čtyřiceticentimetrovém modelu, který opakuje lidské pohyby. Strojařina dle jeho názoru pomůže automatizaci – může do jisté míry nahradit práci člověka, zjednodušit ji.

Stefana za tři měsíce čekají státnice. Studenti na VŠB-TUO podle něj opravdu získávají znalosti, které uplatní v praxi. Momentálně se rozhoduje, co bude dělat dál – jestli půjde na doktorské studium anebo zůstane v soukromé sféře – pracuje jako programátor průmyslových robotů. „Za těch 4,5 roku jsem tady potkal nadšené studenty, kteří také v noci nespí a dělají na svých projektech. A ne primárně proto, aby od univerzity získali peníze nebo proto, aby našli uplatnění, ale proto, že je to prostě baví. Myslím si, že VŠB-TUO právě díky těmto studentům může konkurovat ostatním univerzitám v Česku,“ uzavírá Stefan.