Internet věcí je síť propojující zařízení bez účasti člověka. Především se jedná o sběr dat ze senzorů, nad kterými jsou postaveny mnohdy důmyslné aplikace ulehčující lidem život, a není tedy divu, že IoT je jednou ze základních technologií pro chytrá města. Fenoménem je nepochybně tzv. LPWAN (Low-Power WAN) síť, tedy IoT síť vhodná pro připojení bezdrátových zařízení s extrémně nízkými energetickými nároky, kdy zařízení odesílají data periodicky anebo pokud nastane nějaká očekávána událost.
Takovým příkladem může být senzor v popelnici či kontejneru, který se ozve při určité míře zaplnění nádoby. Samotná IoT síť komunikujících zařízení by nedávala smysl bez aplikací, pro příklad výše jde o naplánování sběru odpadu a tady je to skutečně o nápadech. Kupříkladu bakterie Legionella se množí v potrubí se stojatou vodou o teplotě 25-50 °C, zde může pomoci senzorika a elektronicky ovládaný průtokový ventil, další pěkná aplikace pro IoT.
V ČR jsou od roku 2017 spuštěny dvě IoT sítě s plošným pokrytím, a to s technologií Sigfox provozovanou společností SimpleCell a vybudovanou společně s T-Mobile a dále s technologií LoRa provozovanou Českými Radiokomunikacemi.
Internetem věcí se zabývají také na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Koncem roku 2016 byla spuštěna IoT síť na technologii LoRa v porubském kampusu a během roku 2017 tato kampusová síť pokryla většinu Ostravy s aktuálně čtyřmi přístupovými body a navíc jeden přístupový bod byl vybudován v Opavě. Vznikla tak unikátní síť, která umožňuje ověřování nových aplikací v oblasti IoT. „Laboratoří je pro nás město, a univerzita tak v regionu plní svou roli organizace pro šíření znalostí a nových myšlenek,“ říká doc. Miroslav Vozňák, vedoucí Katedry telekomunikační techniky. Dle jeho slov počátkem příštího roku dojde k zpřístupnění API do budované kampusové sítě, kterou budou moci využívat studenti, občané i firmy, a to jako otevřenou experimentální IoT síť. Rozšíření kampusové sítě napomohla i vstřícnost společnosti Ovanet podporující myšlenku otevřené IoT sítě.
Doc. Vozňák přidává také konkrétní aplikaci, která byla vytvořena na Fakultě elektrotechniky a informatiky před několika lety a usnadňuje vjezd zaměstnancům na parkoviště fakulty: Implementovaný systém využívá RFID (Radio-frequency identification). Pasivní RFID čip nepotřebuje baterii, ale přijímá energii z elektromagnetického pole z blízkého vysílače, kterou uloží do kapacitoru napájející čip po nezbytně nutnou dobu komunikace. RFID čipy jsou na fakultě distribuovány ve formě nálepky na sklo vozidla či zapouzdřené ve standardní plastové kartě. RFID čtečky umístěné nad závorami parkoviště čtou separátně ve směru vjezdu či výjezdu identifikátory z nálepek a autorizovaným RFID čipům zvedají závory. „Vše funguje autonomně již čtvrtým rokem a před závorami stačí jen přibrzdit, ani nemusíte zcela zastavovat,“ dodává doc. Vozňák.