VŠB – Technická univerzita Ostrava nabídla ke komerčnímu využití unikátní zařízení pro měření tlouštěk ráfků automobilů.
Nový vynález VŠB-TUO dokáže při výrobě odhalit nedokonalosti na ráfcích kol automobilů. Měří tloušťku ráfků po celém povrchu, na rozdíl od současně využívaného bodového měření. Výsledkem je bezvadný autodíl, který přispívá ke zvýšení bezpečnosti automobilu. První zařízení bude implementováno do provozu zahraniční společnosti ještě letos.
Autorem zařízení je tým Dr. Davida Fojtíka z Katedry automatizační techniky a řízení Fakulty strojní, který na zařízení pracoval 2 roky. „Technologie reaguje na zvyšující se požadavky na pevnost a nízkou hmotnost autodílů, které nutí výrobce hledat takové cesty, které jsou cenově dostupné a současně splňují tyto požadavky,“ říká doktor Fojtík. Díly jsou stále tenčí a tvary složitější. To je případ i ráfků, které mají v různých částech profilu odlišnou tloušťku, což při výrobě klade vysoké nároky na přesnost. Pokud by kontrola neodhalila odchylku od požadované tloušťky, mohlo by dojít k prasknutí ráfku a nehodě automobilu.
Standardně se tloušťka ráfků měří ručně obkročnými měřidly jen v několika bodech, což znemožňuje odhalení případných nepřesností v jiných místech. Zároveň je výsledek silně závislý na schopnostech a preciznosti pracovníka, který musí pečlivě místo zaměřit. Občas se vybrané kusy zároveň proměřují na souřadnicovém stroji. Tento způsob je však časově náročný a vyžaduje odbornou obsluhu a speciální pracoviště. Unikátnost nového zařízení spočívá ve schopnosti měřit tloušťku v celé šíři profilu, a to rychle, s vysokou přesností a s minimálními nároky na obsluhu. „Samotné snímání se provádí bezkontaktně dvěma protilehlými dálkoměry. Proces trvá necelou minutu, a kromě vložení a vyjmutí polotovaru, je zcela automatický. Výsledkem je naměřený profil ráfku, který je možné uložit, zpětně vyhodnocovat a analyzovat,“ představuje originální řešení doktor Fojtík.
Nespornou výhodou zařízení je snížení výroby nekvalitních kusů, které mohou výrobcům způsobit i mnohamilionové škody. Díky zařízení je možné průběžně sledovat kvalitu výroby s vysokou přesností a bezprostředně reagovat na zjištěné odchylky v rozměrech, a to jednoduše korekcemi parametrů tvářecí linky. „Dalšími benefity jsou časová úspora kontroly, zrychlení a maximální zpřesnění procesu měření, minimální nároky na obsluhu, odolnost vůči vibracím i změnám provozních teplot a prachu běžného provozního prostředí tvářecích linek, které jsou pro přesnost měření velmi důležité“, dodává doktor Fojtík.
Při vývoji technologie byl využit Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA, Technologické agentury České Republiky. Útvar Komercializace vědy a výzkumu Centra podpory inovací VŠB-TUO významně spolupracoval na ochraně duševního vlastnictví a na licenčních podmínkách.