VŠB – Technická univerzita Ostrava jako živá laboratoř

Pilotní privátní mobilní síť Campus Network (CN) je momentálně ve výstavbě, bude spuštěna v průběhu roku 2020 a připravena na přepnutí do 5G. Aktuálně pokrývá vnitřní prostory 2 budov a venkovní dopravní koridor. Přesněji prostory budované tzv. Smart Factory, tedy univerzitní chytré mini továrny s robotizovanou výrobní linkou a dalšími prvky Průmyslu 4.0, dále Centrum aditivní výroby s 3D tiskem, nezbytným pro výrobu součástek, kde vědci připravují senzorické sítě pro sledování kvality ovzduší a v neposlední řadě zmíněný venkovní dopravní koridor pro provoz autonomně řízených vozidel, přepravující komponenty pro skladování a výrobní proces. Kampusová síť pokrývá navíc v jedné z budov také plochu tzv. Home Care, což jsou experimentální pozorovací byty pro sledování a behaviorální analýzy ubytovaných osob, v našem případě osob v seniorním věku. V další fázi dojde k rozšíření do celého porubského kampusu. Z VŠB – Technické univerzity Ostrava se tak postupně stane největší živá laboratoř v Česku.

 A co to vlastně 5G síť znamená? „5G je označení pro pátou generaci mobilních sítí, která bude navazovat na 4G LTE. Výhodou 5G sítě jsou dvě její základní vlastnosti – je podstatně rychlejší a umožňuje garantovat kvalitu služeb, tím se stává tato technologie zajímavá pro řadu průmyslových aplikací, kde jsou specifické požadavky na nízkolatenční přenosy anebo velmi vysoké rychlosti. Pokud se bavíme o rychlostech, tak v 5G sítích je možné dosáhnout přenosové rychlosti až 20 Gbit/s a minimální rychlost by neměla klesnout pod 100 Mbit/s. Navíc je zde i zásadní změna ohledně frekvenčního spektra, jednak v použití kognitivního rádia umožňujícího jeho efektivnější využívání a jednak v oblasti milimetrových vln, tzn. vysokých kmitočtů, kde se dá dosáhnout z dnešního pohledu extrémních přenosových rychlostí," vysvětluje Libor Michalek z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. „Nasadit se tak může na aplikace, které vyžadují velmi nízkou latenci – uplatní se např. při řízení výrobních technologií u robotizovaných a digitalizovaných výrobních linek, v oblasti senzorických systémů, biomedicínského inženýrství, či dopravě. Kooperaci se společností T-Mobile vnímáme jako zásadní pro úspěšný a efektivní provoz kampusové 5G sítě,“ dodává Petr Šimoník z téže fakulty, zodpovědný za výstavbu budovy s názvem CPIT TL3 s provozem Smart Factory a Home Care.

Z pohledu běžného uživatele nepůjde o tak výraznou změnu, jakou přinesla prakticky ze dne na den technologie LTE. Technologie 5G totiž nepřinese rychlejší datové přenosy sama o sobě – spíše mnohonásobně rozšíří prostor, ve kterém se data dají přenášet. Je možné si to představit jako novou dálnici se špičkovým povrchem, která nebude mít dva nebo tři pruhy, ale na každé straně deset i víc a na níž neplatí rychlostní omezení. V tu chvíli se samozřejmě snižuje na minimum riziko dopravní zácpy i nehod – každý pro sebe bude mít dost místa. Ovšem auto, které ty výhody využije naplno a není pro něj problém jet dvoustovkou, už musí vyrobit někdo jiný. Na 5G síť každopádně dosáhne i běžný uživatel – podmínkou ovšem je, aby jeho mobilní telefon tuto technologii podporoval. Takové telefony už existují, zatím ale pro provoz 5G není v ČR harmonizováno žádné pásmo. „Řešením je úspěšné dokončení tzv. aukce kmitočtů, které poskytne operátorům kmitočtové příděly pro provoz 5G, snad již tento rok.“ Říká na závěr Libor Michalek. V telefonu pak člověk bude mít téměř všechny generace technologií, navíc mobilní telefony mají v sobě implementovanou funkci, díky níž se připojí k té nejlepší.