Inspirací pro vznik oboru byl Petrovi Rapantovi, který je dnes garantem doktorského studia Geoinformatiky, jeho půlroční studijní pobyt v Dánsku, kde se blíže seznámil s geografickými informačními systémy. A došel k závěru, že se jedná o velmi perspektivní oblast, která bude mít hluboké dopady do všech oblastí lidského života. Podmínkou úspěchu však byla dostupnost adekvátně připravených odborníků. I přes počáteční peripetie byl nový obor na HGF schválen a od té doby má na fakultě své stálé místo. „Doposud jsme vychovali 289 bakalářů, 415 inženýrů a 41 doktorů. Naši absolventi působí ve veřejné správě, soukromém sektoru, na univerzitách i v neziskových organizacích,“ přibližuje Petr Rapant. Řada z nich našla uplatnění také v zahraničí.
Postupem času se z geoinformatiky stal všeobecně etablovaný studijní a vědní obor, který si vybudoval také rozsáhlé technické a programové zázemí. „Za třicet let své existence prošel obor Geoinformatika zásadními změnami. Přišel internet, web, webové služby, objevily se nové geoinformační technologie, jako jsou družicové navigační a polohové systémy lidar, drony, mobilní prostředky. Zásadním vývojem prošel také družicový dálkový průzkum Země. Těší mě, že všechny tyto novinky byl náš obor schopen absorbovat a přispěl k rozvoji jejich využívání v praxi,“ dodává Petr Rapant.
Jednou ze současných výzev oboru je širší propojení s umělou inteligencí. Její výrazné zapojení je očekáváno v oblasti zpracování obrazů, ale také ve vytěžování geodat z textů, vznikajících primárně za jiným účelem, například na síti X nebo Facebooku. „To nám umožní průběžnou aktualizaci geodat v oblastech, které se obtížně pokrývají systematickým plošným směrem, pro který je typická velice dlouhá perioda aktualizace – běžně roky,“ uzavírá Rapant. Geodata získaná z textů mohou na změny v reálném světě reagovat téměř ihned a tím přispět k rychlé aktualizaci na bázi geodat. Zajímavá bude také integrace s mobilními agenty, jako jsou mobilní roboti, autonomní vozidla, drony i lidé.