Hlavní myšlenkou udržitelného rozvoje je snaha spravovat naše přírodní, kulturní, hmotné i duševní bohatství tak, aby se ho přinejmenším ve stejné míře jako nám dostávalo i dalším generacím. Cílem je zajištění blahobytu, dnes se bohužel setkáváme se zcela opačným přístupem. Témata udržitelného rozvoje jsou následující:
Jedná se o ambiciózní plán usilující do roku 2030 změnit svět k lepšímu. Česká republika má navíc strategii udržitelného rozvoje.
Evropský týden udržitelného rozvoje se koná od 20. do 26. září. Během tohoto týdne se v celé Evropě konají tisíce akcí: konference, výstavy, workshopy, semináře, filmová promítání, setkání, dny otevřených dveří a další aktivity. Cíl je jediný: dát najevo, že nám záleží na budoucnosti světa, v němž žijeme.
Do akce se letos poprvé zapojí i VŠB – Technická univerzita Ostrava. VŠB-TUO se zavázala k aplikaci principů třetí role organizací. Je velmi a dlouhodobě aktivní v oblasti udržitelného rozvoje a společenské odpovědnosti.
VŠB – Technická univerzita Ostrava je součástí týmu projektu CRP UNILEAD: Cílem projektu je posílit roli univerzit jako “efektivních, odpovědných a inkluzivních“ veřejných organizací zajištěním účinnější spolupráce v přenosu dobré praxe při implementaci cílů udržitelného rozvoje v rámci provozních aspektů univerzit (tzv. „Zdrojů pro změnu“).
25. 9. v 16:30 – 18:00, Univerzitní aula VŠB-TUO
Přemýšlíte o nadvýrobě a plýtvání, zajímají vás současné trendy a technologie v textilním průmyslu? Zamyslíme se nad udržitelností nejen ve světě módy, ale i v jiných odvětvích např. elektronice, jídle, cestování.
Nakupujeme oblečení, které se masově vyrábí v chudších zemích světa. Vzhledem k obrovské produkci a levnému výrobnímu procesu si i značkové firmy mohou dovolit nízké ceny pro koncového zákazníka. To se nám většinou líbí a kupujeme dál a víc, i když statisticky 1/3 svého šatníku vůbec nenosíme. To je tzv. „fast fashion“.
Textilní průmysl se řadí mezi největší znečišťovatele životního prostředí a emise tím způsobené jsou obrovské, o spotřebě a znečištění vody ani nemluvě. A co se stane s oblečením, které už nechceme? Odložíme jej do kontejneru na textil k dalšímu využití a máme pocit, že jsme udělali to nejlepší. Ale i při výrobě obyčejného trička vzniká spousta odpadu, stejně jako při výrobě textilií, z nichž se šije. I za tyto odpady jsme naším konzumním stylem života odpovědni.
Řekneme si, jaký je současný stav na trhu s oblečením, odkud se textil bere, jak se vyrábí a kolik toho nacestuje, než se dostane do naší skříně. Představíme myšlenku a budoucnost „slow fashion“.
Hosté: doc. Ing. Iva Janáková, Ph.D. z Katedry environmentálního inženýrství Hornicko-geologické fakulty, doc. Ing. Jitka Malcharcziková, Ph.D. z Katedry materiálového inženýrství a recyklace Fakulty materiálově-technologické, Ing. Mikuláš Hurta, zakladatel ostravského startupu pro výrobu cirkulárního oblečení značky Nilmore, CEO úspěšně se rozvíjející firmy NIL Textile. s.r.o. www.niltextile.com
26. 9. v 16:30 – 18:00, Ústřední knihovna VŠB-TUO
Bez vody není život. Její přítomnost a dostupnost je pro nás samozřejmá. Znamená to ale, že se o vodu nemusíme starat?
V úvodu shrneme základní informace o vodě, o vodním cyklu a hospodaření s vodou v krajině. Vysvětlíme, co se skrývá pod dnes často frekventovanými pojmy jako modrozelená infrastruktura, adaptace na změny klimatu, zelené střechy atd.
V následné debatě probereme, co vás zajímá a jak s vodou může hospodařit každý z nás.
Hosté: doc. Ing. Tomáš Dvorský, Ph.D. a Ing. Silvie Drabinová, Ph.D. z Katedry environmentálního inženýrství Hornicko-geologické fakulty
25. 9. v 13:30 – 17:00, Univerzitní aula VŠB-TUO
Po létě je nejvhodnější doba zamyslet se nad obsahem svého šatníku i nad potřebností dalších věcí, které by ostatním mohly udělat radost a ještě posloužit.
Na BAZAR můžete přinést oblečení (dámské, pánské, dětské), doplňky, boty nebo i hračky a knihy. Je na vás, jestli chcete věci prodat, vyměnit nebo darovat. Věci by měly být v dobrém stavu a čisté, nejlépe i označené informací o své ceně, nebo zda jde o věci pro výměnu nebo darování. Záměrem akce je udělat radost ostatním a zbavit se věcí smysluplně. Lokální přímá výměna, prodej jsou nejšetrnější a nejúčinnější způsob ekologického získávání věcí.